Včelařská konference

U nas to ide tiez od 10 k 5 .. naklady stupaju ,vynosy medu kupischopnost klesaju,vcelari medzi mlynskymi kamenmi s cenami medu,a to este aj urady by chceli vediet o kazdom pohari medu a zdanit ho..osobne to moc ruzovo nevidim do buducna..dost sa zlepsila ale aktualne moznost vciel sa zasobit pelom v letnom obdobi,pribudlo vyrazne poli ponechanych na popud EU uhorom ,a roznych biopasov,vcely tahaju aktualne kvanta pelu z horcice ,pohanky a facelie..a hlavne,tento rok nam pravidelne prsi ,je to vidiet na zahrade,a aj v krajine.. takze z tohto pohladu ok..ale jar studena,medu menej,agat vymrzol,lipy teraz vonaju na dialku aj cele noci,co uz dlho nepamatam..uvidime ci z nich nieco kvapne..

No, já jsem kdysi za mlada tady zažil krajinu, kde když se v polovině května dalo do dvou nástavků s mezistěnami 39x24 4 plásty se včelami a matkou a pak se od toho odešlo a přišlo se někdy na začátku srpna, tak ty oba dva nástavky byly plné včel a bylo tam 10, nebo spíš 20 kilo medu. Totéž když se na mezistěny usadil květnový nebo raně červnový slušný roj.
Dneska kdybych to takhle udělal, tak tam v podletí budou moli nebo maximálně tak troška hladových včel bez zásob a bez zimní generace. Dneska se to musí usadit a hned potom důkladně pokrmovat cukrem, protože včely venku nenajdou dostatek sladiny a možná i pylu. Musí se krmit - podněcovat pomalu až do podletí , potom zakrmit cukrem na zimu , nechat v plné síle přezimovat a teprve na cukru vychované a držené včely na jaře přinesou něco medu.
a.
Ostatně zhruba tak se ještě o hodně dříve včelařilo v klátech.
Včely se množily v květnu až červnu roji a usazovaly v klátech na kousky mezistěn ze starých plástů, v září se vyloupaly - zlikvidovaly ty nejlehčí, které by kvůli nedostatku zásob nepřežily zimu (včelami z nich se posílily ty ostatní) a v dubnu se vyloupaly všechny zbylé a těm se nechala půlka zásob a plod. V Květnu až červnu se zas rojily a vše pokračovaly zase.

Radime neviem kolko mas rokov,ale u nas az tak daleko nemusim ist,do 2011 r sme tu mali vynikajuce roky na med,kde som si nepamatal od 92 r ze by nevysla znaska z agata na 100%.. a slnecnic v dolete okolo 500ha kazdy rok..odrody take ,ze som 20 r takmer ani kilo cukru nemusel dat na zimu do vciel,a med nebolo uz do coho vytacat..na repke dva plodove s povodnou matkou do noveho ula ,plus medzisteny,a potom az na slnecnici otvorit pridat mednik ..teraz,tak ako pises,do slnecnice mi zmetenec z repky spapa 4 kg cesta pokial sa nezasobi na agate..

U nás na konci sedumdesátých let postavili u našeho stanoviště v lese přehradu, zatopili celé jedno údolí potoka pobřežního porostu a zlikvidoval i tak možná až polovinu pro naše včely do jednoho kilometru lip srdčitých, javorů klenů, maliníku, kterým ten les zarostl, když ho okolo roku 1970 přestaly čistit krávy na pastvě a další spoustu květin. A pak už to bylo horší. V osumdesátých letech, jak se začalo vyplácet kočování, spousta včelařů mezitím zvětšila počet včelstev a posadila je na kola a jezdili s nimi na řepku, ale potom je měli doma na zahradě nebo kousek od baráku v blízkém lese A projevilo se to nejdřív tím, že se výrazně zhoršila snůška v srpnu a snůška z lip v červenci. Po roce 1989 pak začali lidem vracet lesy a ti začínali kácet původní smíšený les, ze kterého byla snůška a sázeli tam tehdy pouze smrky, ze kterých v tak malém stavu snůška nebyla. A ty smrčky, na rozdíl od doby socíku, kdy je nechávali zarůst maliníkem a ostružiníkem a dalšími kvetoucími rostlinami, tak na soukromém je majitelé pečlivě od těch rostlin čistili, takže na zarůstajících pasekách pro včely nic nebylo. A taky lidi postupně přestávali chovat králíky a podobně a tak přestali sekat a dělat kvetoucí trávníky, ze kterých byla snůška od května po září a postupně taky začali likvidovat ovocné stromy, takže kolem sametu stále přibývala včelstva a současně mizela snůška.
Po sametu, pokud bych tehdy chtěl zachovat výnosnost svého včelaření, musel bych to včelaření hodně překopat, jezdit za snůškou mnohem dál do lesů než byly tady místní poměrně malé lesy a z velké části rušit to, co se osvědčilo dříve a dát to včelaření blíž k profesionálním metodám, investovat do toho atd. A to se mi nechtělo, protože taky jsem tehdy coby technik po škole rozjížděl kariéru ve fabrice. A taky se projevily dost rozpory mezi mnou a výbory v místní včelařské ZO.
Tak jsem se někdy okolo roku 1995 rozhodl přejít na nevýdělečné zájmové včelaření a jen dovyužívat to, co jsem předtím v podstatě zdědil po otci.

Takže u nás se ty snůšky zhoršovaly průběžně už před sametem zvyšováním počtu včelařů a včelstev a po sametu, kdy krátkodobě přišlo ještě víc včelařů a včelstev, protože ještě nějakou dobu přetrvávaly výkupní ceny stanovené za socíku i zavedené prodejní ceny i ceny cukru a za těch podmínek se včelařební jevilo jako příjemný a výnosný způsob přivýdělku nebo i obživy. Pak přirozeně konkurence v tržní ekonomice tu rentabilitu strhla, ale jednak měli včelaři 10 - 20 dalších let nějakou setrvačnost v myšlení, jednak se asi včelaři snažili, aby se zaplatily prostředky investované do včelaření a jednak Svaz tlačil a loboval za opatření, aby počet včelařů a včelstev neklesal.
Až teď to vypadá na trochu lepší časy. S úhyny počet včelstev klesá, takže se převčelení krajiny snižuje a kdo vydrží, se tak může dočkat snadnějšího včelaření. A současně navrhovaná zelená opatření vesměs mají potenciál množství včelí pastvy v krajině zvyšovat. Jako si obecně nepřeji, aby se zelení prosadili, protože téměř všechno, co chtějí, směřuje k naší chudobě a k našemu ožebračení a ve výsledku k minimálně ekonomickému porobení států EU jinými státy, kteří zelené včas poslali do háje, tak včelaření by ty zelená opatření zlepšila. Na přechodnou dobu, dokud bychom nepadli do marasmu a korupce úpadkem a ekonomickým kolapsem mezi rozvojové státy.

Nikdy v životě jsem roj nemusel krmit,vždy si bohatě na nosil sám.

U nás nyní (2 července) lípy kvetou naplno. Kvetou sice méně, ale počasí je hodně dobré, teplo a dusno.
Kvetou ale dříve než jiné roky. Normálně trvá po odkvětu líp velkolistých 1 - 2 týdny přestávka, než naplno začnou lípy srdčité, letos to vypadá, že to je téměř bez přestávky.

Letos je všechno bez přestávky.

Včerejší déšť u nás asi definitivně ukončil lípy. Do té doby ještě část líp voněla, takže se dalo čekat, že tam v korunách pořád něco kvete a je pro včely. Po tom dešti už nic.

Déšť? Opět a zase ani kapka.Ve studni došla voda už před týdnem.

U nás slušně sprchlo, jak ta řada bouřek šla včera dopoledne a v poledni od jihu po našich hranicích se Slovenskem. Ale ještě víc zapršelo blíž k hranicím, v Beskydech a ve frýdeckomísteckém okrese.